Špičky evropské pohraniční kontroly na svém rakouském setkání ve Wachau bijí na poplach. Přes veškeré pokusy se ukazuje, že středomořská trasa je i přes italské snahy v kurzu, vzestupný trend potvrzují i statistiky přijatých žádostí o azyl. Ty potvrzují tradičně zdrženliví Němci, přestože rakouský prezident takovou tendenci odmítá jako smyšlenou.

Zástupce šéfa pohraniční stráže Evropské unie Frontexu Berndt Körner vyzval k nadnárodním misím, které by měly zastavit narůstající počty afrických migrantů v jejich cestě na evropský kontinent. I přestože neústupný italský ministr vnitra Matteo Salvini vydal rozhodnutí nepřijímat ani záchranné lodi s uprchlíky, situaci to neřeší.

Pro lodi směřující se svým živým nákladem k Evropě nezbývá než se Itálii vyhnout, ale to neznamená, že migranty nevylodí jinde. Upozorňuje na to právě agentura Frontex, která potvrzuje, že ožívají trasy na východě a západě Středomoří.

Největšímu tlaku bude podle expertů nyní vystaveno opět Řecko, které již v minulosti – přes masivní finanční injekce– prokázalo neschopnost ubránit své břehy, a tedy i vstup do Evropy. Ve hře je ale také Turecko a Recep Tayyip Erdogan bude v současné době tím posledním, kdo by to chtěl Bruselu jakkoliv ulehčit.

Bývalý šéf alianční cizinecké policie a druhý muž Frontexu Berndt vysvětluje. „V roce 2017 jsme vrátili do zemí původu 341 letadel plných lidí. Celkem se jednalo asi o 14 tisíc lidí deportovaných do Asie a Afriky. Většina z nich se ale vrátila a pokusila do Evropy dostat znovu přes Turecko a Řecko,“ uvedl Berndt na konferenci.

Něco takového ale odmítá levicový rakouský prezident Alexander van der Bellen známý pro své otevřené prouprchlické liberální názory, a jehož názory s nynějším směřování země příliš nekonvenují.

Minulou středu oznámil, že on sám žádnou novou uprchlickou vlnu do Evropy nevidí. To však nesedí ani s aktuálními čísly, která zveřejnili v Německu. V květnu tam totiž o azyl zažádalo o 14 tisíc lidí více než v dubnu, kdy to dělalo 78 tisíc lidí.

Na novou migrační vlnu se připravují v Chorvatsku, Černé Hoře a Srbsku. Mluví se o „nestabilní bezpečnostní situaci“. Představy desítek tisíc migrujících cizinců přinášejí emoce i mezi politiky. „Posunutí migračních cest je alarmující a vyvolává obavy,“ říká premiér Černé Hory Duško Markovič. Frontex nyní nabádá k vytvoření „nové operační oblasti“ pro novou vlnu migrace jako v roce 2015.